Stojí za povšimnutí, že za oběma historickými paralelami (Sudety, Kosovo), stojí politika USA.
V případě Kosova, jde zjevně jak o americké vojenskostrategické plány - vojenská základna USA v Kosovu a vytěsňování politického vlivu Ruska z Balkánu (viz. Madelaine Aulbrightová na zas. "vize 2007" v Praze), tak o byznys - či mít prst na tepnách, jimiž proudí ropa a plyn z východu (uvažovaný ropovod ze stř. východu přes Turecko, Bulharsko, Makedonii, Kosovo a Albánii, ústící na břehu Jaderského moře a plánovaný plynovod - rovněž ze stř. východu).
V případě ČSR a Sudet v roce 1938 (píše o tom bývalý diplomat Ing. V. Svatek), se jeví vliv spíše z oblasti kapitálu - byznysu a patrně kapitálové zpřízněnosti amerických průmyslníků a německých podnik. kruhů a teprve později, po vtažení V.Británie a následně USA do války s Japonskem (což se údajně považuje za "majstrštik" W. Churchila a britské zpravodajské služby) politika a diplomacie USA nabraly jiný vítr.
Pro nás, pro Čechy je přitom znepokojující, že v politice Německa, dokonce i po pádu železné opony se objevily významné osoby - nejvýše postavené ve vládě (Gencher, Kinkel, Kohl ), které ve svých memoárech (případně v přítomnosti novinářů prozradili), že Německou snahou, bylo (a je) REVIDOVAT VERSAILSKOU smlouvu (dohoda o uspořádání Evropy po 1.sv. válce), která nejenže vytvořila prostor pro vytvoření Jugoslávie na Balkáně, ale ve stř. Evropě dala vzniknout státům jako Polsko a Československo !
Padla - li Jugoslávie (a německou snahou bylo "potrestat a ponížit Srbsko" - Klaus Kinkel před novináři v r. 1999), lze bez válké námahy dojít k závěru, že Německo se nezastaví "ve snaze revidovat Versailles" u Srbska...
Podobné pocity k Srbsku (a Versailles) jako Německo, má i Rakousko. Von Otto Habsburk (potomek posledního rak. císaře) měl Srbsko ve veliké "nelásce" a jistě nejen kvůli Ferdinandovi, ale i kvůli válečné lekci Srbů kterou rak. armáda na Drině a v okolí dostala.
Kvůli zpřízněnosti osudem, tomu zřejmě nebude jinak ani u další rak. (i bývalé) šlechty.
Pan Schwanzenberk ostatně dává najevo více lásku k "realitě", než k "právu". Přitom nejenže často realita předchází právu, ale i právo občas nastavuje realitu.
Češi si obyčejně myslí, že slovo "šlechtic" pochází od slova "šlechetný", ale může tomu být i jinak. Může být, že slovo "šlechtic" pochází z němčiny od slova "schlecht", tedy špatný.
Kdo ví, jak to vlastně je. Případ zásadovosti p.Schwanzenberga v kauze Čunek svědčí spíš pro druhý výklad.
viz také:O čem se při Mnichovu běžně nemluví